Asi každý z nás tak nějak tuší, že káva dokáže u člověka lehce potlačit únavu a zlepšit koncentraci. A právě to je pro mnoho z nás vyjma skvělé chuti hlavním důvodem, proč po kávě saháme častokrát v situacích, kdy začínáme vnímat nastupující únavu. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, čím jsou tyto účinky kofeinu způsobeny? V tomto článku se zkusíme podívat na to, jak kofein funguje a jak ovlivňuje náš mozek.
Kofein a adenosin
Kofein je pravděpodobně nejznámější stimulant na světě a denně ho konzumují miliony lidí. Kromě kávy se přitom zcela přirozeně nachází v čajových lístcích, listech yerba maté, ořeších kola, guaraně nebo třeba některých fazolích. Kromě kofeinu je však důležité zmínit ještě jednu důležitou látku, a sice adenosin. Tato na první pohled nenápadná látka v těle signalizuje, že jsme v různých fázích dne nebo například po náročném fyzickém či psychickém výkonu unavení. Hladina adenosinu se přitom v průběhu dne mění, stejně jako je například hladina kortizolu, který je jedním z důvodů, proč bychom neměli pít kávu hned po probuzení. Více jsme o tomto tématu však psali v samostatném článku.
Co se stane po vypití kávy?
Jakmile vypijete šálek své oblíbené kávy, nebo přijmete kofein z jakéhokoliv jiného zdroje, začne tento stimulant vyhledávat molekuly adenosinu, kterým bude bránit v průniku do jejich receptorů v mozku. Místo v receptorech zaujme místo adenosinu kofein a tím dostane centrální nervová soustava jasný signál, že vlastně nejsme unavení. Kofein tak velmi zjednodušeně řečeno nemusí nutně dodávat energii, ale spíše brání působení látek, které by nám navozovaly únavu.
Další účinky kofeinu
Lidské tělo je ale velmi pokročilý systém a fungování kofeinu se tak ani zdaleka neomezuje pouze na vzájemné interakce s adenosinem. Kromě jiného má totiž vazby například na dopamin, neurotransmiter označovaný někdy též jako hormon štěstí. Receptory adenosinu a dopaminu mohou být v našem mozku někdy propojené a jakmile místo zaplní adenosin, nemusí být pro dopamin dostatek místa. Jakmile ale receptory zaplní kofein, nechá pro dopamin více místa, protože chemická struktura kofeinu je o něco menší než struktura adenosinu.
Bude tenhle systém fungovat vždy?
Jak asi tušíte, tenhle mechanismus zní sice zajímavě, ale v praxi je jeho fungování velmi obtížné. Tělo se totiž stále adaptuje na nové prostředí a pravidelným konzumentům kávy (nebo jiného zdroje kofeinu) se může stát, že jejich mozek začne vytvářet další adenosinové receptory, aby mohl zachytit molekuly adenosinu. Na stávající množství kofeinu tak začne vznikat tolerance a abyste dosáhli stejného efektu, budete potřebovat více kofeinu. A to samozřejmě nemusí být od určitého množství úplně zdraví prospěšné, protože jak jsme zmiňovali v samostatném článku o obsahu kofeinu v kávě, podle provedených výzkumů je kofein bezpečný do asi 400 mg denně, což odpovídá asi 5 šálkům vaší oblíbené kávy.
Nezapomeňte na dobrou kávu
Kávy sice nemůžete vypít úplně neomezené množství, ale můžete si dát pozor na to, abyste pili kvalitní a chutnou. A přesně taková je naše čerstvá káva z celého světa, přičemž v této kategorii nabízíme desítky různých arabik z odlišných koutů světa, aby si dokázal vybrat snad každý.