Mnoho lidí pije kávu každý den, ale jen málokdo jí věnuje skutečnou pozornost. Přitom právě v tom je rozdíl mezi běžným pitím a opravdovým vnímáním chuti. Stát se lepším kávovým degustátorem neznamená mít hned profesionální certifikaci, ale naučit se zpomalit, porovnávat a vědomě popsat, co v šálku cítíte.
Začátek je jednodušší, než si většina lidí myslí. Nemusíte umět rozpoznat deset druhů ovoce ani mluvit jako profesionální porotce. Stačí začít vnímat několik základních věcí: aroma, chuť, tělo a dozvuk. Právě tyto čtyři oblasti vám dají první pevný rámec, podle kterého můžete kávu lépe poznávat.
První krok je prostý: nepít kávu automaticky. Nejprve si přivoňte. Potom se soustřeďte na první dojem v ústech. Nakonec si všímejte, co v nich zůstává po dopití. Právě dozvuk často prozradí víc než první lok. Zpočátku člověk rozezná jen základní směry, třeba čokoládu, karamel, ovoce nebo jemnou kořeněnost, ale postupně se jeho vnímání rozšiřuje.
Abyste prémiovou kávu opravdu ocenili, potřebujete i dobrý základ. Je lepší sáhnout po čerstvě pražené kávě z celého světa než po anonymní kávě bez původu a bez jasného popisu. Právě u dobře vybrané arabiky snáz pochopíte, co znamená čistší profil, plnější tělo nebo zajímavější aromatika.
Doma se dá trénovat překvapivě účinně. Velmi dobře funguje vzít si jednu kvalitní kávu, deníček a pravidelně si zapisovat, co v ní cítíte. Ideální je pít kávu bez rušivých chutí v ústech a neměnit příliš mnoho proměnných najednou. Mnohem lepší je držet stejnou metodu přípravy a sledovat, jak se mění vaše vlastní vnímání.
Další úroveň přichází ve chvíli, kdy začnete porovnávat dvě nebo tři kávy vedle sebe. Právě tehdy si člověk často opravdu všimne, že jedna káva je květinovější, druhá plnější a třetí má delší čokoládový dozvuk. Srovnání je při tréninku chutí mnohem cennější než jeden osamělý šálek bez kontextu.
Pro úplný začátek je dobré vybrat kávu, která je chuťově čitelná a příjemná. Velmi dobrým startem bývá třeba arabika z Afriky, zejména pokud hledáte výraznější vůni a snadněji zapamatovatelný profil. Ještě lepšího výsledku dosáhnete, když si zrna namelete těsně před přípravou, třeba pomocí ručního mlýnku na kávu.
Je také dobré přijmout jednu věc bez zbytečného tlaku: degustace není soutěž o to, kdo v šálku najde nejvíc slov. Smysl není v tom, abyste za každou cenu popsali deset různých tónů v jednom loku. Smysl je v tom, že se naučíte rozeznat, co vám chutná, proč vám to chutná a jaký typ kávy si příště vybrat.
Ve výsledku je tedy „stát se kávovým degustátorem“ mnohem méně o titulu a mnohem víc o tréninku pozornosti. Když budete pravidelně porovnávat, zapisovat si dojmy a pracovat s kvalitní čerstvou kávou, začnete velmi rychle vnímat věci, které vám dřív úplně unikaly. A právě v tom je celé kouzlo: prémiová káva pak přestane být jen dražší balení a stane se skutečným chuťovým zážitkem.
O autorovi
Tento článek připravil Pavel Kymlička z Latino Café. Kávě se věnuje od roku 1998 a v textech propojuje zkušenosti z praxe, znalost původů i témata, která zákazníkům pomáhají lépe rozumět tomu, co vlastně pijí.