Poptávka po kávě po mnoho dlouhých dekád roste a nedá se tak divit, že pěstitelé kávy rozšiřují své plantáže a produkují kávy více. Je to ovšem mnohdy za cenu kácení nepostradatelných lesů, což může následně čas od času zhoršit průběh některé z mnohdy frekventovaných přírodních katastrof. Kávovníky a příroda se tak bezpochyby dost zásadně ovlivňují. Jak se to děje a co je možné s tím dělat, zkusíme nastínit v tomto článku.
Jak káva ovlivňuje přírodu?
Vzhledem k tomu, že v našich podmínkách bychom pro svou vlastní spotřebu kávovníky vypěstovali jen velmi obtížně, musí být zákonitě dovážena. A to produkuje emise. Hned po transportu je na seznamu ekologicky nejnáročnějších položek v rámci produkce kávy ale pěstování, což potvrdily i některé studie. Stejně tak je z pohledu přírody ale nežádoucí i používání nejrůznějších pesticidů či hnojiv, které při nesprávném použití mohou představovat riziko pro nejrůznější živočichy. Ty už tak ohrožuje rozsáhlé odlesňování spojené s rozšiřováním stávajících kávových plantáží. Podle některých odhadů se ročně pokácí až 13 milionů hektarů lesa a to včetně oblastí, které jsou majoritními producenty kávy.
Jak příroda ovlivňuje kávu?
Na druhou stranu je však důležité dodat, že i příroda ovlivňuje produkci kávy a tím může dost zásadně hýbat s cenou kávy na celosvětovém trhu. Z nedávných klimatických incidentů pravděpodobně stojí za zmínku například hurikány Eta a Iota, které v roce 2020 zdecimovali přes 130 tisíc akrů se zemědělskými plodinami v Guatemale. Kávové plantáže samozřejmě nebyly výjimkou. O rok později v Brazílii pro změnu dlouhá sucha vystřídaly obrovské lijáky, které kvůli neschopnosti půdy absorbovat přebytečnou vodu způsobily povodně, při kterých došlo k výraznému poškození nejen kávových plantáží, ale také to dost zásadně snížilo produkci sóji v daném roce. Ničím výjimečným pak v krajinách, které produkují kávu, nejsou ani cyklony, tajfuny či hurikány, zemětřesení, sesuvy půdy nebo třeba tsunami. Možností je tak celá řada a úroda kávových třešních na klimatických podmínkách závisí dost zásadně.
Co s tím můžeme dělat?
Ačkoliv bychom v tomto článku rádi představili i konkrétní řešení těchto problémů, ve skutečnosti to vzhledem k vysoké poptávce po kávě a klimatickým změnám je jakékoliv řešení dost nejisté. V ideálních podmínkách by samozřejmě bylo nejlepší, aby se kávovníky pěstovaly tak, jako kdysi rostly přirozeně, tedy například ve stínu vysokých stromů. To může nejen zlepšovat chuť kávy, ale také zvyšovat biodiverzitu živočichů na dané plantáži a zabraňovat odlesňování. Dnes to sice někteří producenti výběrové kávy dělají, ovšem pro velké producenty komoditních arabik to samozřejmě není proveditelné řešení. Ekologické zemědělství, které by zahrnovalo například opětovné využití vody, která zbyde při zpracovávání kávových zrn, může být pro přírodu lepší, ale může vyžadovat počáteční investice a snižovat výnosy kávovníků, což v praxi znamená snížení tržeb. A to si samozřejmě může dovolit jen málokterý pěstitel.
Dostali jste chuť na kávu?
Samozřejmě, že příroda a kávovníky jsou spolu v mnoha vzájemných interakcích a zatímco velká poptávka po kávě vede k odlesňování a devastaci přírody, přírodní katastrofy naopak mohou snižovat výslednou produkci kávy. Jelikož ale tato situace nemá pravděpodobně žádné efektivní řešení, musíme sledovat, co nám budoucnost a s ní spojená klimatická změna přinesou. A pokud jste z toho všeho čtení o kávě dostali chuť na šálek dobré arabiky, neváhejte se podívat na naši nabídku čerstvých káv z celého světa.